Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (The Lord of the Rings: The Fellowship of the Ring)
5. srpna 2012 v 19:14 | Zbyněk Slívka
|
P
Víc než deset let od premiéry je za námi a já už snad popatnácté absolvuji putování, kterým vizionář, Peter Jackson, vytřel zrak celému světu. Gejzír superlativů, který je při sledování Lotra nezastavitelný, vychází z naprosto jedinečného sladění všech filmařských složek, což je u takto rozmáchlého projektu jev nevídaný a díky tomu úctyhodný. PíDžej dokáže odzbrojit jak řadou komorních scén, které dodávají potřebný život jeho nezastavitelnému fantasy spřežení, tak nás doslova ubije záběry, jejichž pojetí znovu definuje termín - EPICKÝ. Je až nepochopitelné jak na ploše 218 minut nenabídne jediné hluché místo a naopak divákovi téměř nedovolí návštěvu toalety. Vrcholem Jacksonova vstupu mezi režisérskou smetánku je potom protnutí těchto dvou složek (Gandalf je uvězněn na Orthanku, přilétá k němu motýl, následný krkolomný průlet kobkami...to je třeba vidět) a je jasné, že jen přiblížit se tomuto do posledního detailu vypilovanému majstrštyku (myslím tím celou trilogii), bude nadlidský úkol. Nemá smysl pak vyzdvihovat na pikometr obsazené herce, geniálně vystavěný scénář, symfonii mistra Shorea, nebo nekonečnou kreativitu a vizionářství samotného Jacksona, Pán Prstenů je totiž splněným snem nás všech. 100%