Pulp Fiction: Historky z podsvětí (Pulp Fiction)
26. listopadu 2012 v 19:07 | Zbyněk Slívka
|
P
Pro diagnostikovaného a nevyléčitelného filmofila mého střihu je Pulp Fiction snímkem, který ve mně rozdmýchal chuť hledat ve filmech něco víc. Tarantino zde definitivně vytvořil nový žánr, který svou tvůrčí svěžestí a dravou originalitou inspiroval desítky filmařů. Přitom jde v základu o klasickou kriminálku, to by si ale Quentin nesměl pohrávat s příběhovou linearitou, kterou transformoval do originální dějové mozaiky o třech dějstvích. Scénář je opravdových zjevením v bezedném moři průměrných pisálků hollywoodské továrny na sny a po právu posbíral snad všechny ceny, které byly daný rok k dispozici. Quentinův neotřelý a vtipný přístup k postavám, dialogům, a příběhové kostře samotné přilákal herecké obsazení, plné hvězd (Willis, Travolta), ovšem také herců, z nichž se zářivé stars staly až po premiéře (Jackson). Q logicky neexceluje jen na papíře, ale především place a díky jeho nadšeneckému a nezkrotnému perfekcionismu, který je z filmu sakra cítit, mám opakovaně, při každé projekci, i po téměř dvaceti letech dojem... unikátního, přelomového zážitku. K dokonale ucelenému dojmu chybí už jen prvotřídní pecky z Quentinova jukeboxu, které dělají z Johnnyho Travolty a Umy Thurman nezapomenutelný taneční pár. Nejvtipněji drsná a nejdrsněji vtipná kriminálka všech dob. 100%