Moje první ochutnávka Kim Ki - Duka dopadla, řekněme, rozporuplně. V jádru zajímavá a mysteriózní story je vyprávěna pro korejské filmaře typicky prostřednictvím emocionálně nevyrovnaných postav, jejichž bizarní myšlenkové pochody Evropanově logice dávají na frak. Zásadní problém mám s faktem, že tady dostává logika a zdravý rozum obecně těžce na prdel, a protože nechci spoilerovat, nezbývá než konstatovat, že snímek přes interesantně načrtnutou osudovost sklouzne do bahna iracionální samoúčelnosti a nezachrání jej ani pro asijské filmy symbolická poetika a kvalitní Kimova režie. 60%