Únor 2013

Rodina Sopránů - 3.série (The Sopranos)

20. února 2013 v 17:56 | Zbyněk Slívka |  R
S jídlem roste chuť a o Sopranech to platí dvojnásob. Megatunová nálož událostí, které doslova otřásají třetí sérií, si své oběti nevybírá a dovolím si vyzdvihnout dva naprosto jedinečné díly "Employee of the Month" a "Pine Barrens", jejichž hodnocení by si zasloužilo samostatné recenze. Do třetice se potvrdil zázračný cit pro obsazení nových postav, které jako nevyčerpatelné turbíny pohánějí každý z dílů dle potřeby. Řeč je především o nevyzpytatelném a zatraceně vtipném psychotikovi s tváří míliuse, Ralphiem (brilantní Joe Pantoliano), a psychicky nestabilní a nelidsky svůdné Glorie (po italsku neodolatelná Annabella Sciorra). Skutečně, splynutí herců s postavami působí tak jednoznačným a přesvědčivým dojmem, že při fyzické konfrontaci Jamese Gandolfiniho s Annabellou Sciorra mi běhal do konce dílu třicetistupňový mráz po zádech. V detailech i v celku bezchybný zážitek. 100%


Kancl - 5. série (The Office)

19. února 2013 v 17:07 | Zbyněk Slívka |  K
Nekompromisní návrat do stoprocentních vod a opět perfektní práce scenáristů, kteří mě asi brzy donutí poslat do Dunder and Mifflin svoje CéVéčko. Pátá sérka má opět několik, jak jsem si již po gurmánsku zvykl, precizně vygradovaných vrcholů a všechny postavy přispívají svým dílem k tomu úžasnému dojmu a zábavě, které The Office přináší. Plusové body za přírůstek v podobě mého oblíbence Idrise Elby jsou samozřejmostí a díly, v nichž se objeví jeho postava, která dá věcem nečekaný spád, mě donutily jít na zatraceně silnou stovku. 100%



Poslední Mohykán (The Last of the Mohicans)

19. února 2013 v 15:29 | Zbyněk Slívka |  P
Sám jsem nečekal, jak obtížně se budu prokousávat přes, nechci říct nezáživnou, ale rozhodně obtížně stravitelnou první polovinu. Nabrání tempa v půli druhé zážitek v exotických a vzrušujících exteriérech výrazně nakopne a svištění tomahavků má pod Mannovým dohledem akurátně zdivočelý tón. I to je v tomto případě málo, a jelikož jsem si za celou stopáž nenašel cestu k hlavním hrdinům, jejichž ploché vykreslení je hrubě neuspokojivé, nemůžu i přes formálně líbivou fasádu udělit této ploše zpracované látce více než průměrný rating. Zklamání. 60%



Velká ryba (Big Fish)

19. února 2013 v 15:26 | Zbyněk Slívka |  V
Převážně snový příběh, který nechci opatřovat pofidérní nálepkou "pohádka pro dospělé", jakkoliv k tomu vše vybízí. Sebevědomě užaslý výraz Ewana McGregora dodává Finneyho vyprávění potřebně nečitelnou hranici mezi skutečným příběhem a vymyšlenou báchorkou. A právě zde vidím nepřekročitelný hodnotící strop, protože jakkoliv jsou Edwardova vyprávění okouzlující a do jisté miry (ne)uvěřitelná, chybí celému příběhu silnější emocionální vyznění, pro které jsem si nedošel ani v navzdory okolnostem příjemně pojatém závěru. 80%



460 podezřelých (Drowning Mona)

19. února 2013 v 15:21 | Zbyněk Slívka |  0 - 9
Zpočátku zdařile černohumorné s dobrým spádem a několika vypečenými postavičkami, bohužel scénáři dochází velice rychle dech. S každou novou indícií se tahle buranská krimikomedie stává méně zábavnou a v závěrečných minutách, kdy by mělo vše ďábelsky gradovat, se usmějete spíše sporadicky, v horším případě suše polknete. Holt, ne vždy je zástup zvučných jmen zárukou byť jen průměrné zábavy. 40%






Brazil

19. února 2013 v 15:20 | Zbyněk Slívka |  B
Bizarní podivnost, která nezapře režisérův původ přítomností řady pitoreskních postaviček jako vystřižených z monty pythonovic leporela (afektovaný frankofonní číšník, či plastický chirurg Jima Broadbenta). Co - written a directed by visionary Terry Gilliam. Úvodní dvousloví této minirecenze je třeba vnímat ve vyloženě pozitivním tónu, protože příběh Sama Lowreyho není jen o neobvyklých charakterech a situacích, ale jde o velice sofistikovanou a nadčasovou kritiku byrokratické společnosti, během níž Gilliam velmi promyšleně dávkuje snové vize s reálným tokem událostí, aby nakonec oblafl i zkušeného diváka. Za zmínku samozřejmě stojí atypicky obsazený a bohovsky performující Michael Palin a jako vždy navzdory technologickému stropu vynalézavý vizuál, kterým je Terry Gilliam od svých prvopočátků proslulý. 85% P.S. To nebude moje definitivní hodnocení...


Mladí muži za pultem (Clerks)

19. února 2013 v 15:15 | Zbyněk Slívka |  M
Prvotina mého srdečního romanticko komediálního tvůrce, Kevina Smithe, hned na první pokus načrtává cestu, kterou ve svých následných projektech Kevin vyhladil do velmi osobité podoby a defacto vytvořil komediální subžánr aka "smithovky". Přesto první Clerks působí ještě jako nebroušený diamant, což v terminologii Smithova universa znamená, že si užijeme nekonečný zástup pikantními a vtipnými čuňačinkami prošpikovaných dialogů, které sem tam osolí hrubozrnější fór, popřípadě kultovní dvojka, tady ještě ušatých mlaďochů, Jay and Silent Bob. Řadě epizodek ovšem chybí, ať už vztahová, či komická vymazlenost, kterou Kevin předvedl v dalších letech a místy nudí. Na každý pád standartní Silent Bobovo moudro v závěru hned napoprvé trefuje romantický hřebíček na jeho lehounce oplzlou hlavičku. 70%


Nic nás nerozdělí (The Impossible)

19. února 2013 v 15:07 | Zbyněk Slívka |  N
Bezprostřední intenzita úvodní půlhodiny zadupává většinu filmových highlightů tohoto roku hluboko pod zem, a to nejen svým precizním zpracováním, ale především svým intenzivním a naturalistickým pojetím, kdy alespoň mě tuhla krev v žilách. Následné hledání naděje potom udržuje silné emocionální vyznění snímku v rovině uměleckého počinu, než jak by někdo mohl očekávat hollywoodského dojáku. Juan Antonio Bayona se s definitivní platností stává dalším interesantním tvůrcem z bohaté španělské líhně a jeho strhující pojetí s vkusně dávkovanými slzami dělá z citlivého tématu jeden z nejsilnějších zážitků posledních let. Velký podíl na výsledku má jako vždy na ostří fyzického utrpení balancující Naomi Watts, která v roli matky bojující za hranicí sebeobětování o životy svých dětí, zasáhne veškerou artilérií svých dovedností každého diváka. Ufff, jak moc zamrzí, že jsem blbec nešel do kina... 90%


Mistr (The Master)

19. února 2013 v 15:01 | Zbyněk Slívka |  M
P.T. Anderson nechal nejen mě čekat dalších pět let (pětiletky už prosím nebrat), aby stvrdil svůj status výjimečného tvůrce, od jehož tvorby očekávám vždy velice náročný, na druhou stranu zatraceně výživný materiál. Jak by se mohlo na první pohled zdát, Master rozhodně nestojí a nepadá s výkony Joaquina (sebedestrukčně sugestivní) a Phillipa Seymoura (tradičně plnokrevně charismatický), ale na neprůstřelném uměleckém know how, které Paulu Thomasovi může celý svět závidět. Anderson obohacuje svůj režijní styl s každým snímkem, nestagnuje jako řada jeho souběžníků, a přestože vypráví velmi komorní drama, vypráví jej ve velkolepém stylu. Nejlepší režie, kamera + hlavní a vedlejší mužská role za rok 2012. 100%


Expres foto (One Hour Photo)

19. února 2013 v 14:58 | Zbyněk Slívka |  E
Pro mne doposud neviditelný Mark Romanek využívá temnou stránku herectví Robina Williamse k maximalizaci divákova zážitku. Psychologická rovina snímku funguje od první do poslední minuty a zásadní úlohu v ní sehrávají oba již zmínění pánové. Robina Williamse nepovažuji za obecně špičkového dramatického herce, ovšem podobně narušené jedince zvládá s až zneklidňující jistotou. Romanek následně dává všemu potřebný tvar, do nějž se hutně rozvinutá motivace Williamsovy postavy vryje v podobě nezhojitelné jizvy , i díky realistickému příběhu, který nepotřebuje zbytečně šokovat. 85% P.S. Chlapi, co říkáte na Connie Nielsen...