Převážně snový příběh, který nechci opatřovat pofidérní nálepkou "pohádka pro dospělé", jakkoliv k tomu vše vybízí. Sebevědomě užaslý výraz Ewana McGregora dodává Finneyho vyprávění potřebně nečitelnou hranici mezi skutečným příběhem a vymyšlenou báchorkou. A právě zde vidím nepřekročitelný hodnotící strop, protože jakkoliv jsou Edwardova vyprávění okouzlující a do jisté miry (ne)uvěřitelná, chybí celému příběhu silnější emocionální vyznění, pro které jsem si nedošel ani v navzdory okolnostem příjemně pojatém závěru. 80%