Březen 2013

The Collection

16. března 2013 v 13:48 | Zbyněk Slívka |  T
Tomu říkám razantní přehození výhybky z trýznivého trapfestu na otevřená jatka s absolutní rezignací na jakoukoliv logiku. Je holt vidět, že se Marcus Duncan vyučil na sérii Saw a své režijní dítko velmi rychle překlápí do v rámci žánru čistě zábavné roviny, což určitě není vyloženě k neprospěchu věci, fanoušci prvního dílu budou ale nejspíše ronit slzy. Hned úvodní diskomasakr naznačí, že bude zapotřebí nadhledu a s každou další minutou je více než jasné, že jediný triumf této Kolekce tkví v mlaskavých exekucích. Nemá smysl řešit nekonečno nonsensů, či nedotaženost většiny dobrých nápadů, co ovšem Duncanovi nepromíjím, je trestuhodná zrada svého vlastního dítka, Collectora. 50%


Neopouštěj mě (Never Let Me Go)

16. března 2013 v 13:44 | Zbyněk Slívka |  N
Velmi originální námět v odvážném zpracování Marka Romaneka, který celý, veskrze depresivní příběh rozvíjí pomalu, s citem pro detail a nezapomíná ani na gradaci osudovosti, kterou téma jedinců předurčených k postupné "porážce", samozřejmě zahrnuje. Přesto jsem hooodně dlouho hledal empatickou cestičku k ústřední trojici, navzdory kvalitním výkonům mladých hereckých talentů, za což může na můj vkus až moc komorní a chladné pojetí, které rozechvěje strunu emocí až v posledních minutách. I proto jsem se jako divák cítil v kontextu s atraktivním námětem citově ošizen. 70%


Darjeeling s ručením omezeným (The Darjeeling Limited)

16. března 2013 v 13:39 | Zbyněk Slívka |  D
Mám já to ale štěstí, že neproplouvám osobitými vesmíry Wese Andersona nepoznamenán a že mi jeho pojetí hořkosladkých komedií vždy vykouzlí náladičku, která si svou nakažlivostí nezadá s jedinečností a estetickou vytříbeností tohoto osobitého tvůrce. Darjeeling možná není tak hořce vtipný a bizarní jako jeho předchozí kusy, dokonalá forma (tradičně omamné skloubení kamery a hudby) a naprosto přirození herci (bráchové Wilson, Brody, Schwartzman válí) dělají z Darjeelingu nádherný emocionální zážitek po Andersonovsku. Přestože se střídají vážnější okamžiky s těmi úsměvnými, nonstop jsem cítil, jaká pohoda musela na place panovat a na plátně je tento dojem, ostatně jako ve všech Wesových filmech, vytlačen více než zřetelně. Podobné filmy jsou opravdovým balzámem na uspěchaným životem zdevastovanou duši ;-). 100%


Pekelná ženská (Saving Silverman)

16. března 2013 v 13:36 | Zbyněk Slívka |  P
Pekelnou Ženskou jsem před pár lety jen fragmentovitě shlédl na HBO, ke všemu s dabingem, ale párkrát jsem se usmál, takže nebyl důvod nevěnovat této taškařici celých 90 minut. Ústřední potrhlé trio Black, Biggs a Zahn versus usurpátorská mrcha s atraktivním a charismatickým zevnějškem Amandy Peet, to vypadá na první pohled jako funkční kombinace. Nicméně až na pár povedených vtipů, kterými tak akorát zaplníte trailer, nebo uspokojíte nekoncentrovaného diváka, se chatrný scénář potácí na hranici trapných gagů a své hrdiny profiluje stereotypně jako roztěkané pitomce, což sice mnohdy vtipné bývá, nikoliv v tomto případě. 40%


Noc v Roxbury (A Night at the Roxbury)

16. března 2013 v 13:30 | Zbyněk Slívka |  N
Kdyby mi někdo řekl zápletku Noci v Roxbury a zeptal se mě, kdo bude hrát jednu z hlavních rolí, Willa Ferrella bych tipoval z patra. Podobně šťavnaté dementy na nás chrlí již léta s oblačnou úspěšností a tvrdohlavou pravidelnosti a nezbývá než konstatovat, že Noc v Roxbury byla pro jeho kariéru prvním z odrazových můstků. Projevem otravný Chris Kattan sice kvalit kolegy nedosahuje, ale podařené fórky alespoň nekazí. Vtipné bohužel zůstávají pouze vyjížďky obou bráchů do "terénu", a jelikož úplně absentují vtipnou kaši přihřívající vedlejší role, tedy kromě Chazze "šaháš mi na zadek" Palminteriho, zůstaneme na střízlivé čtyřicítce. 40%


The Collector

16. března 2013 v 13:27 | Zbyněk Slívka |  T
Pasti, pasti, pastičky a k tomu nějaká to mučeníčko, při němž si slabší povahy raději jedno oko zakryjí. Je skutečně zajímavé, kam až hororová brutalita v posledních letech zachází, přičemž někteří tvůrci již úplně rezignovali na pro žánr důležitou rafinovanost s jakou své nechutnosti divákovi prodat. To naštěstí není případ Collectora, kterému by sice určitě neuškodilo ubrat pár samoúčelných a divákovo oko i ucho zbytečně dlouho terorizujících scén, v kostce ale jde o krvežíznivou bestialitu, která je zručně natočená, stejně jako sestříhaná. Pasti v domě jsou přes svou (ne)uvěřitelnost dostatečně vynalézavé a třeba takový pád na znak do medvědích pastí si hlasitě říká o gore roku. Za několik přešlapů ve zdravé míře zobrazení utrpení dám jen 60%, které asi jen těžko vyváží utrpení některých postav a možná i diváků.


Země policajtů (Cop Land)

16. března 2013 v 13:23 | Zbyněk Slívka |  Z
Na to jaká plejáda herecky těžkých vah se v Cop Landu sešla, jde o značně nedovařené dílko. Samotné krimi zápletce chybí větší naléhavost a až na závěrečné, z uzdy puštěné zúčtování se věcí dějí tak nějak bez snahy zapojit diváka a mají kapánek šumákový efekt. A to ještě zachovávám objektivitu hodnocení i přes nespočet miniroliček obsazených herci, kteří velice brzy prorazili v mnou nesčetněkrát glorifikovaných Sopranech. Všudypřítomné poznámky o charakterním herectví Slye, respektive o jeho snaze pak berte s rezervou. Svá psí očka od Rockyho nezapomněl, ale tady už opravdu chodí po tenkém ledě a jediným vysvobozením je pro něj závěrečná procházka s brokovkou, stejně jako pro Bobbyho DeNira odhození příšerné paruky s poslední klapkou natáčení. Hodně průhledná a místy naivně klišovitá kriminálka, kterou drží na čistém průměru opravdu jen vysoká koncentrace zajímavých, či herecky ostřílených tváří. 50%


Bílé maso (Chugyeogja)

16. března 2013 v 13:19 | Zbyněk Slívka |  B
Jak jsem si již u korejských tvůrců navykl, originálnímu pojetí v pro západní svět pevně vymodelovaných žánrech se rozhodně nebrání, ba právě naopak vnášejí s nepředvídatelnou pravidelností do thrillerové škatulky galony čerstvé krve, kterou nemusí každý konzervativní divák pojmout. Propracovaná dějová linka, do níž je důmyslně zapracován sériový vrah, jehož role v rámci příběhu je pojata v mantinelech žánru neobvykle svěžím způsobem, umožňuje režisérovi i hercům rozehrát napínavou podívanou, která nespoléhá na tezi "Konec dobrý, všechno dobré". Chaser nemusí jít a ani nejde cestou samoúčelně krutých a explicitních jatek, brutální je přesto dostatečně, vždy ovšem ve prospěch příběhového ponoru a atmosféry. Hollywood holt musí akceptovat, že temné a morálně zneklidňující thrillery, jejichž divácká náročnost a řemeslná kvalita umí vyrazit dech, se už dlouhá léta točí od Los Angeles hooodně na východ. 90%


Muž v ohni (Man on Fire)

16. března 2013 v 13:12 | Zbyněk Slívka |  M
Tonyho "high on crack" optika používající co vteřinu jiný filtr a pro jistotu stříhaná s kadencí těžkého kulometu má pořád své specifické kouzlo dynamicky pulzujícího dynamitu. Míru Scottovy detonace, ale opět omezuje nedotažený Helgelandův scénář, kterému zazlívám bleskové a mimosmyslové přepnutí do revenge módu a rutinně zpracovaný závěr. Na obou zásadních výtkách se samozřejmě plně podílí finální realizací i Scott. Denzel si tady už jistojistě ková hereckou polohu, ze které v příštích letech téměř nevystoupí, ale přimhouřím oko, poněvadž podobně nelítostné borce umí. Bohužel, Tony, jak už jsme si u něj zvykli, hraje čistě na efekt a zapomíná na kompaktnost celku. 70% P.S. Uvidíme, jak kvalitní herečka z Dakoty nakonec vyroste. Prozatím smekám.


Argo

16. března 2013 v 13:08 | Zbyněk Slívka |  A
Obdobně divácky bezkontaktní jako kupříkladu loňský Ides of March. Jinými slovy, z filmařského hlediska bez výtky, ale přestože jde o snímek založený na skutečných událostech, chybí zde jakékoliv hmatatelné napětí, rozuzlení je hollywoodsky předvídatelné až běda (přestože to možná byl záměr) a já tiše zírám nad pozitivním ohlasem a průtrží cen, které Argo celosvětově sbírá. Ničím, krom tématu, výjimečný snímek a pokud se mnou nesouhlasíte... argo fuck yourself (sorry, ale nedalo mi to ;-). 65%