Nic víc než neinvenční a navíc špatná kopie Gansovy kvality. O příběhu nemá smysl hovořit, ten jsem již vytýkal jedničce, a ani napodruhé scénáristu můza nepolíbila. Bassetův amatérsky řetězený příběh nesnese srovnání ani s renderovanými videoherními ingame sekvencemi, vše se děje jenom pro efekt, a i ten je jen vybledlým stínem přesně vystižené atmosféry, kterou nás Gans bavil při první návštěvě Silent Hillu. Kdyby si Basset nemohl vypomoci Yamaokou a prachsprostě okopírovaným vizuálem, šlo by o odpad. Michael J. Basset si každopádně může podat ruku Paulem W.S. Andersonem, který podobným neumětelstvím už několik let znásilňuje různorodě bolestivě jinou videoherní modlu. K uzoufání hloupá nuda. 25%