Christophe Gans si na Silent Hillu určitě zuby nevylámal. Nejen díky uhrančivě industriálním, či na nervy brnkajícím motivům Akiry Yamaoky přesně vystižená atmosféra, kterou jsme někteří doslova protrpěli ve hrách. Silná hlavní hrdinka Radha Mitchell. A samozřejmě konfrontace s jednotlivými monstry, ve kterých Gans exceluje a zřetelně chápe potenciál, jenž mu předloha svěřila. Fyzickou agónií zmítaný mutant, kultovní Pyramid Head, popřídadě mnou favorizované sestřičky musí každého Silenthillofila nakopnout do osobního ráje. S ostatními odkazy série už film, respektive scénář pracuje méně obratně, zhruba do poloviny se ale Gansovi daří zakrýt neodvratnou scenáristickou impotenci, i díky dokonale stylizovanému vizuálu. Druhá polovina díky utahané sektářské zápletce totálně ztratí tempo, čemuž nepomáhá ani vedlejší dějovka s Mr. Beanem, a přestože v závěru objevíme skutečné kouzlo ostnatého drátu, nezbývá než suše konstatovat... Několik možná i kultovních scén vs. postupně kolabující story. 65% P.S. Nenechte si ujít lahůdkové end credits. Potěší, když si režisér pohraje i s tímto "detailem".