Zahuštěná neonová slow-motion psychóza, která nemůže Refnovy fanoušky překvapit, pokud viděli a líbilo se jim Valhalla Rising. Winding se totiž pro někoho neskousnutelně vyžívá v atmosférických obrazech, pro které BYL Mikkelsenův a zde JE Goslingův stoneface acting stejně důležitý jako temná zákoutí lidské mysli prozkoumávající soundtrack. Kostra příběhu pomsty, při níž ani Bůh neodpouští, je prostá, ale v kontextu s Refnovou formou absolutně funkční. Režisérův cit pro obrazové tempo je vražedný a postupně šroubuje zážitek filmu až k odzbrojujícímu střihu v úchvatném finále, který mě nechal napjatě vydechnout. Chvíli mi trvalo naladit se znovu na dánskou notu, ale nakonec jde o temně labužnický zážitek roku. 95% P.S: Sadismus je pod Refnových objektivem novu formou umění.