Dokonalý příklad toho, co zmůže velké jméno v titulcích, přestože se na filmu téměř nepodílelo. Quentin Tarantino nakopl Rothův antitalent k extrémnímu výdělku a podfoukl Podfouknutelné, tím že z nich vytáhl v sumě více než 80 megadolarů. K filmu samotnému se vyjadřuje vcelku prostě, jelikož to úzce koresponduje s jeho skladbou a obsahem. Roth se evidentně snaží vybudovat si alespoň v mém drobnohledu pověst hollywoodského odrazu Uwe Bolla, rozhodně však s lepším backgroundem a vlivnými kamarády. Stejně jako německý "klasik" nahází do svého filmového kotle vše, co má rád a víc neřeší. Některé scény a nápady skutečně jako by z Marsu vypadly (u nájezdů dětských gangů, které ovládají i ty nejtemnější uličky puknete smíchy) a už vůbec se nezmiňuji o dojmu, který v closeminded nestředoevropanovi zanechá Bratislava aneb sofistikované ztvárnění vhodné pro většinu náročných amerických diváků. Kdo se ještě nedovtípil, ať se tedy připraví na mimořádně hloupý scénář, nezajímavé/prkenné herce, zopár pěkných hrudníků a atmosfericky nevzrušivý gore, který všem postavaám od srdce přejete a jen vás zamrzí, že roli o oko přijduvší Japonky si nestřihl sám režisér. 20%