Kolik stovek hodin jsme s kamarády na základce drtili dvojku Mortal Kombatu už dnes dohromady nedám, Paulu Andersonovi a jeho filmové adaptaci zmíněné kultovní gamesy to ale dokážu spočítat vždycky. Jako pubertální nadšenec jsem byl z MK v kině doslova osypaný blahem. Všechny oblíbené hlášky zazněly z úst mých do té doby kostičkovaných hrdinů, kteří se na plátně chovali stejně prvoplánově, jak jim určuje stručné bio v dnes již legendární bojovce. Uplynulo nádherných osmnáct let a já se stále tetelím radostí s natvrdlým úsměvem nad nesmrtelnou zábavností filmového MK, který aktuálně asi osloví výrazněji už jen tehdejší pařany, protože ti (my) chápou (chápeme) spoustu vtipných odkazů, které se podařilo do filmu ze hry propašovat. Herecké obsazení neurazí (Lambertův Rayden je s přehledem nad věcí), Anderson udržuje dynamické tempo nejen solidními fighty (bicycle kick, nebo punch in the nuts zahřejí u srdce), špičkováním mezi postavami, ale i výbornou muzikou (Fear Factory meets Scorpion), a přestože by šlo snímek slaboduše rozcupovat za hromadu nedostatků, je na něm vidět, že byl natočen pro fanoušky a jako jeden z nich říkám... MORTAL KOMBAT WINS... FATALITY. 80%