Nakonec mě Hillcoat svou skálopevností a precizním zpracováním postapokalyptické vize převálcoval. Nijak vysvětlená devastace planety udržuje neustálé napětí, zda se nedozvíme byť jen střípek událostí, který naznačí, k čemu tady došlo. Epicentrem úderností The Road je ovšem mistrovsky budované a od počátku nerozdělitelné pouto mezi otcem a synem (fantastický Viggo i mladík Kodi), kteří putují defacto najisto vstříc smrti, ale Mortensenova postava stále dodává zejména synovi potřebnou sílu a naději, kterou by on sám při svém selhání definitivně ztratil. Skutečně těžké téma bez jakýchkoliv nadějných vyhlídek (všechna setkání v zemské pustině rezonují smrtící nevyzpytatelností) neprosvětlí ani flashbacky, které ještě více prohlubují psychologickou depresi Viggovy postavy. Depresivní atmosféru dotváří k dokonalosti duo Cave/Ellis a Hillcoat definuje naplno své možnosti. 100%