Ufff, čekal jsem vysoké nutriční hodnoty, ale Denis Villeneuve mi doslova sebral vítr z plachet. Nekonečně tíživá atmosféra jde ruku v ruce s neméně depresivním tématem a směřuje k cíli stejně neústupně jako například Affleckovo Gone Baby Gone. Nicméně Prisoners jsou i díky nonstop deštivé kulise prožitkem pochmurnější, ovšem s neméně naléhavým tónem. Je to jeden z těch filmů, kde prožíváte jednotlivé scény s napjatým očekáváním, co si pro vás filmaři připravili. Silnému zážitku velmi přispívají neobvykle buransky agresivní Hugh Jackman (klobouk dolů) a dle mého ještě lepší Jake Gyllenhall, který mě posadil na zadek už v Zodiacovi a tady svoje charisma prodává se vší samozřejmostí. Mužem číslo jedna je tady ovšem Denis Villeneuve, který nejenže velmi citlivě diktuje tempo celému snímku, kdy prohlubuje příběhovou i divákovu depresi, ale jeho definice "nedořečeného" má smysl. 90%